Umělecká díla školy Keravanjoki

Aino, 2017, Hideki Iinuma

V Kalevale je Aino sestrou Joukahainena, jednoho z hrdinů knihy. Ainoa však není zmíněna v lidových básních, které byly základem Kalevaly. Elias Lönnrot, který sestavil Kalevalu, postavil postavu z několika samostatných fragmentů básní a přišel s novým finským ženským jménem Aino, odvozeným od Ainokai.

Tím, že slíbil své sestře Väinämöinen za manželku, je Joukahainen zachráněn „hubený chlapec z Laponska“ z bažiny. Dostal se tam poté, co prohrál kouzlo s Väinämöinenem. Aino je zděšena, když slyší, že jí byla slíbena manželka starého čaroděje.

Matka nechápe Aino pocity, ale diví se dívčině pláči. Do rodiny totiž přichází velký vědec. Zatímco pláče na pláži, Aino vidí dívky z Vellama koupat se ve vodě a rozhodne se k nim přidat. Svlékne si společenské šaty, brodí se do vody a promění se v pannu Vellamo, jakousi mořskou pannu.

Väinämöinen truchlí nad ztrátou Aino a veden předtuchou se vydává lovit její záda. Vědec však nepozná ulovené Aino jako lososa a opět o něj přijde. Tentokrát nadobro.

Nebyl jsem mořský losos,
Hřady s hlubokými vlnami;
Byl jsem capo, slečno mladá,
Sestra mladého Joukahaisena,
Koho jsi se zeptal na svůj měsíční věk,
Odkrvte si kolena a objala se.

Japonský umělec Hideki Iinuma ve své soše popisuje přesný okamžik, kdy se Aino zvedne z vody podepřený královským lososem. Ruka je vítězoslavně zvednutá. Na sobě má zelené polo tričko s bílým králíkem na přední straně. Medvěd, vlk a liška z Repa nechtěli poslat smuteční zprávu matce Aino, takže úkol připadl zajíci. Po vyslechnutí smutné zprávy se matka hořce rozplakala a varovala ostatní matky před sňatkem svých dcer proti jejich vůli. Nemůžeš si vynutit lásku.

Žiješ, matko polos, v tom zdánlivém věku
uklidněte své dcery, uklidněte své děti
v rozporu s názorem muže, stejně jako já, matka poloinen,
Mazlil jsem své dívky, choval jsem svá slepice!

Hideki Iinuma (1975) se narodil v Naganu, studoval sochařství v Paříži a nyní žije v Tokiu. Jako materiál pro svá díla používá malované masivní dřevo, v tomto případě řezaný dub.

Ilmarinenova manželka, 2017, Hideki Iinuma

Louheho dcery, žijící v Pohjole, byly pohádkově krásné pohádkové bytosti, které seděly na duze a tkaly své zlaté a stříbrné nitě. Nejstarší z nich je na kalevalských pannách nejvíce nezávislá: sama se rozhoduje, koho si vezme, a je s Ilmarinenem rovnocenným partnerem. Ilmarinen je jedním z velkých hrdinů Kalevaly, kovářem, který ukoval nebeská těla, a úžasným Sammem, který mele sůl, mouku a bohatství.

Svatba se slaví v Pohjole a dcera se loučí s rodiči, sestrou a domovem dětství.

Nechám všechno zdravé: země a lesy s jejich bobulemi,
uličky s jejich květinami, plátna s jejich vřesy,
jezera s jejich ostrovy, hluboké průlivy s jejich malými,
dobré kopce se svými jedlemi, supi se svými břízami.

Japonský umělec Hideki Iinuma ve své soše zobrazuje Ilmarinenovu manželku jako dívku oblečenou v modrých šatech. Pod jeho nohama jsou emblémy vzduchu a vody, orel a velká štika. Odkazují na poslední výzvu Ilmarinena, který přišel požádat o ruku. Louhi požadoval, aby Ilmarinen chytil Tuonelovu štiku bez sítě, nevodu nebo jiného zařízení. Dcera Pohjola mu poradila, aby ukoval ohnivého orla. S tím kovář svůj úkol splnil a vzal s sebou krásnou nevěstu. V Iinumově soše stojí Kotkovi na ramenou, vypadá docela znale, s rukama zkříženýma na hrudi.

V Kalevale se popis Pohjiiny dívky změní, když se usadí v Ilmarinenově domě. Z moudré krásky se stává "kovářská akka irvihammas". Věc byla vysvětlena například tím, že Elias Lönnrot, který sestavil Kalevalu, spojil různé básně. Byl by to tedy člověk vytržený z jiného příběhu. „Sepän akka“ zažije těžký osud, když upeče chléb Kullerva, sirotka, který byl poslán pást kamenný dobytek. Při krájení chleba Kullervo zlomí nůž, což je jediná vzpomínka na jeho otce. Na chlapce, který zažil útrapy, je toho příliš a posílá rozzlobené bestie zabít Ilmarinenovu ženu.

Hideki Iinuma (1975) se narodil v Naganu, studoval sochařství v Paříži a nyní žije v Tokiu. Jako materiál pro svá díla používá malované masivní dřevo, v tomto případě cypřiš.

Kullervova sestra, 2017, Hideki Iinuma

V Kalevale se říká, že Kullervova sestra se ztratila v lese. Tam bloudil bez přístřeší a jasného cíle. Setká se s ním Kullervo, který okázale předvádí své bohatství, a pokusí se zasáhnout krásnou dívku. Kullervo si myslí, že právě dobyl krásnou ženu, ale k hrůze obou se ukáže, že jsou ze stejné rodiny, sestry. To je důvod, proč se oba nakonec vrhnou na smrt.

Kullervo říká své matce:

Už se to ponořilo k smrti,
Potkal svou smrt
chystám se tvrdě bublat,
Hoří vichřice.

Japonský umělec Hideki Iinuma vyrábí dřevěné sochy zobrazující ženy, jejichž modely obvykle nachází na ulicích, v reklamách nebo na obrázcích na sociálních sítích. Sochy zobrazující ženy z Kalevaly byly inspirovány sérií výstav Kalevala společnosti Kalevaly Society of Artists. Kullervova sestra je zobrazena jako balerína v červených kalhotách, která vypadá spíše jako orientální tanečnice než lněná hlava ztracená v lese. Dívka vyřezaná z cypřiše nevypadá, že by se chystala ponořit do peřejí. V ruce má nůž nebo nůž, možná stejný rodinný poklad, který Kullervo dostal od svého otce.

Hideki Iinuma (1975) se narodil v Naganu, studoval sochařství v Paříži a nyní žije v Tokiu.

Kyllikki, 2017, Hideki Iinuma

Kyllikki byl nazýván krásnou květinou ostrova. Byla to dívka z bohaté rodiny, která ráda tančila a bavila se s přáteli. Pohledný Lemminkäinen postaví hlavy dívek Saari na kola, ale Kyllikki o tohoto ubohého válečného hrdinu nestojí. Lemminkäinen ho donutí, aby se k němu přidal, a chlubí se, že se svým mečem dosáhne bohatství a slávy.

Kyllikki je nejprve naštvaná, když se stane manželkou bezvýznamného muže, posměchu žen a válečného štváče. Nakonec ale s Lemminkäinenovým návrhem souhlasí. Dává si podmínku, že muž už nejde do války. Kdo by chtěl, aby osoba, kterou milují, byla v takovém nebezpečí. On sám je připraven vzdát se tance.

Kyllikki však čekání na manžela, který zůstane v rybě, omrzí a poruší svůj slib:

Jen pár přes den, hodně večer,
dívky soutěžily s krásnou látkou,
Kyllikki předčí ostatní, Saariho květ je nejznámější.

Lemminkäinen se kvůli tomu rozzlobí a vydá se na nebezpečnou cestu do Pohjoly, aby požádal pannu Pohja o ruku. Louhi mu zadá tři náročnější úkoly. A pak přijde den, kdy si Kyllikki všimne, že Lemminkäinenovi z hřívy kape krev. Stalo se něco špatného. Lemminkäinenova matka jde za svým synem a hrabe jeho kousky z potoka Tuonela. Příběh nevypráví, co se stalo Kylliki.

Japonský umělec Hideki IInuma ve své soše zobrazuje Kylliki tančící na okraji řeky Tuonela. Na druhé straně můžete vidět labuť Tuonela. Aby získal Pohjolovu dceru, měl ji Lemminkäinen zabít. Pták je čistý, bílý, okouzlující a nevinný, stejně jako mladá žena tančící v baletním kostýmu. Na druhé straně je pramen, liška a los Hiide poražený Lemminkäinenem. Nahoře se vine "vesikyy". Ten pastevec Märkähattu střelil Lemminkäinena do hrudi dřív, než stačil labuť chytit.

Hideki Iinuma (1975) se narodil v Naganu, studoval sochařství v Paříži a nyní žije v Tokiu. Jako materiál pro svá díla používá malované masivní dřevo, v tomto případě cypřiš.

Pohjolova dcera, 2016, Hideki Iinuma

V Kalevale jsou popsány četné námluvy. Väinämöinen a Ilmarinen musí při hádce s dcerami Pohjoly předvádět každý jiný výkon. Jejich úspěch však nemusí být zárukou, že námluvy budou úspěšné.

Louhi, Pohjolova milenka, vymýšlela pro muže zvlášť těžké úkoly. Měl dvě dcery, které byly proslulé svou inteligencí a krásou. Sedí „na triku bez vzduchu“, tkají zlaté a stříbrné nitě. Bez vzduchu se má za to, že tento trik je například duha.

Oblouk je krásný na obloze,
Dáma s mašličkou,
Tkát plátno ze zlata,
Lesknoucí se stříbrem

Dcery měly také vlastní vůli. Jeden z nich tedy dá Ilmarinenovi tip, jak přežít orání pole, zkrocení medvěda Tuoneho, zajetí vlků Manala a ulovení Tuoneovy štiky. Za manželku by si přál Ilmarinen, protože to byl poctivý, slušný a pracovitý kovář. Jedna ze sester zůstává na duze, aby tkala zlaté nitky poznání a života.

Japonský sochař Hideki Iinuma vykresluje Pohjolovu dceru jako stabilní a důstojnou, její výraz je však prostý až trochu ponurý. Použitým materiálem je lehká, měkká a nepraská lípa, jejíž světlý povrch zůstal téměř bez úpravy. Dokážete zjistit, ke kterým věcem v Kalevale souvisejí věci na dívčině klíně?

Hideki Iinuma (1975) se narodil v Naganu, studoval sochařství v Paříži a nyní žije v Tokiu. Jako materiál pro svá díla používá malované masivní dřevo, v tomto případě lípu.

Aino, 2017, Hideki Iinuma

I Kalevala je Aino sestra s Joukahainenem, který je hrdinou knihy. Aino nämns dock inte i de original folkliga dikterna som ligger till Grund för Kalevala. Elias Lönnrot som har sammanställä Kalevala vytvořil gestalten z několika různých částí dikterna a přišel vytvořit nové finské ženské jméno, Aino som är lett från Ainokainen.

Genom att Lova sin syster do Väinämöinenova hustru, zachraňuje Joukahainena, den "magra Lappländska pojken", från kärret. Han har hamnat där efter att ha perlorat en tävling a trolleri med Väinämöinen. Aino blir förskräkt när hon hör, att hon har blitt bortlovad till den Gamla siarens fru.

Moderní kočka sig inte på Ainos köner, a to förundras av flickans grätande. Det ska ju comma en stor siare i släkten. När Aino gräter på beachen så hon Vellamos jungfrur jsem Badar i vattten och venden sig för att connecte sig till dem. Hon tar av sina festkläder, vadar ut i vattten och sädsä til en Vellamos jungfru, en slags sjöjungfru.

Väinämöinen sörjer tåwsten av Aino och styrd av ett förebud i en dröm far han för att fiska upp henne. Siaren knehter, nicméně, inte igen Aino jsem han har fiskat upp då hon nu tagit skepnaden av en lax och perlorar Henne på nytt. Tentokrát platí.

Någon havslax var jag inte,
Ingen abborre ur djupet;
Byla jsem žena, byla jsem panna,
Joukahainenova unga sestra,
Som du hade utsett åt dig,
Cíl je na dlouhou trať.

Japonský umělec Hideki Iinuma skildrar a sin skulptur precis den stunden, då Aino stiger upp ur vattten upplyft av en kungslax med sin hand segervisst uppräckt. Má zelené polo tričko s bílým zajícem vepředu. Björnen, vargen och räven jsem var en skojare ville inte forte sorgemendealdet into Ainos Mor, så the mission föll på Haren. Efter att ha hört sorgebudskapet grät moderní bittert och varnade andra mödrar för att gifta bort sina dötrar mot deras vilja. Nechci tě nutit.

Akta er, ni arma mödrar,
lura inte era flickor, locka aldrig era döttrar
nikdy nikdy na světě, dokud att giftas mot sin grain, som jag gørd arma kvinna,
více než jag fostrade min dotter, födde upp min lilla tätting!

Hideki Iinuma (f. 1975) se narodil v Naganu, studoval sochařství v Paříži a nyní žije v Tokiu. Som material till sina verk používá han målat massivt trä, i detta fall sågtandad ek.

Ilmarinens fru, 2017, Hideki Iinuma

Louhis dötrar som var bosatta i Norden var sagolikt vukra varelser, älvor, som satt på regnbågen och vavde sina guld- och silvertrådar. Nejstarší z nich je nejnezávislejší na Kalevalas jungfrur: sám rozhoduje, s kým se ožení, a je jämställdovým partnerem Ilmarinen. Ilmarinen är en av Kalevalas stora hjältar, en smed, som smmidde himlakropparna samt den förunderliga Sampo jsem mal salt, mjöl och rikedomar.

Bröllopet Firas i Norden och dottern tar farväl av sina fälder, sina sistrar och sitt barndomshem.

Jag tar avsked av er alla: Skog och mark där Bären roste,
Stigarna med blomsterkanter, hedarna där ljungen frodas,
Sjöarna med hundra holmar, sina sund där Siken simmar,
Vackra granskogsklädda backar, dälderna med Vita björkar.

Japonský umělec Hideki Iinuma namaloval svou sochu Ilmarinens fru som en jungfru kladd i en blå dräkt. Under Hennes föeters finns kännetecknen för luft och vatten, en örn och en stor gädda. De syftar på Ilmarinenova poslední výzva på sin friarresa. Louhi požaduje, aby Ilmarinen zajal Tuonelas Gädda utan nät, ne eller annan fälla. Nordens dotter gav honom råd om att smida en örn av eld. Med hälv av den podařilo smeden i sitt kaveg och fick den vikra bruden med sig. I Iinumans skulptur stojí han på örnens axlar och verkar überst kunnig, med armarna i Kors över brestkorgen.

I Kalevala změní popis Nordens jungfru, když se usadí v Ilmarinens hus. Den kloka können blir "smedens kärring med sneda tänder". Například mi bylo vysvětleno, že Elias Lönnrot, který sestavil Kalevalu a Kombinerat, se navzájem ovládali. Med andra ord skulle det vara fåga om en person som har plockats från en antan history. "Smedens kärring" upplever ett hårt öde, när hon Bakar in en sten a brödet is färdkost till den färäldralösa Kullervo som har sänts iväg för att valla boskap. När Kullervo krájí chleba, har han sörde morakniven, jsem är det enda minnet od Hanse fadera. Na syna, který měl potíže a poslal Arga rovdjur, aby zabil Ilmarinenovu ženu, je toho příliš.

Hideki Iinuma (f. 1975) se narodil v Naganu, studoval sochařství v Paříži a nyní žije v Tokiu. Som material till sina verk používá han målat massivt trä, i detta fall cypřiš.

Sestra Kullervos, 2017, Hideki Iinuma

Já Kalevala jsem řekl, že Kullervosova sestra se v lese zbláznila. Där gick hon utan skydt eller ermant mål. Då träffar hon på Kullervo som skrytsamt visar sina rikedomar, och se snaží poznat krásnou dívku. Kullervo tror sig bara att ha erövrat en vacker kvinna, men till botadas Skräck står det klart, att de attauður samma släkt, och är siskon. Proto störtar botha till slut in i döden.

Kullervo říká för sin mor:

Ut i forsens Vilda virvlar,
I det fruktansvärda svallet.
Där fann hon sin död, den unga,
Där förrade hon live.

Japonský umělec Hideki Iinuma gör träskulturer som föreställer kvinnor, vars modeller han obvykle hittar på gator, i reklam nebo bilder inom social media. Sochař jsem föreställer Kalevalas kvinnor uppstod av inspiraci från Kalevalasällskapets Kalevala umělců (Konstnärernas Kalevala) – série av utställningen. Kullervos sestra skildras jsem en ballerina a röda byxor, jsem påminner mera om en Orientalisk dansös än en lintott, jsem har gät vilse i skogen. Jungfrun som är tälljd av cypřiš ser inte ut som hon strax skall slukas av forsens svall. Sin hand bär hon en morakniv, možná samma släktklenod, som Kullervo hade fätt av sin fader.

Hideki Iinuma (f. 1975) se narodil v Naganu, studoval sochařství v Paříži a nyní žije v Tokiu.

Kyllikki, 2027, Hideki Iinuma

Kyllikki kallades pro Saaris vikra blomma. Hon var dotter i en förmögen familj, jsem binke om att Dansa och ha roligt med sina vänner. Den stilige Lemminkäinen gör Saaris girls till sig av förtjusning, muži Kyllikki bryr sig inte om den fattige krigshjälten. Lemminkäinen ho nutí následovat med honom och skryter med att skaffa rikedomar och ära med hälv av sitt svärd.

Kyllikki är Harmsen till en krån för att hon must bli hustru till en obetydlig man, en kvinnotjusare och krigare. Till slut går hon indø med på Lemminkäinens frieri. Hon stellt som villor, att mannen inte langger skall fara iväg och kriga. Vem i all sin dag skulle žinska att en människa man älskar skulle Hamna i en askal fara. Själv är hon beredd att avstå från allt dansande.

Kyllikki je stále unavený čekáním na muže, který vytáhne rybu z vody, a svíjí se nad svým slibem:

En dag hade sokke ofta, fikolkorna om večerní kommit,
för att leka och ha roligt, med den vackre mon som vätter,
Kyllikki var Stjärnan nevýrazný dem, hon den vittberömda rosen.

Lemminkäinen blir rasande på Grund av det och ger sig av på en nebezpečné resa till Pohjola, för att fria till Pohjas fru. Lohi ger honom tre tägsät, den ena blir mera krakmande än den andra. Och sedan kommer den dagen, då Kyllikki objevitel, att det blöder från Lemminkäinens man. Nångting fasansfullt har hänt. Lemminkäinens mor reser i sin sons fotspår och finkammar Tuonela å efter vad som fins kvar av honom. Hur gick det för Kyllikki förtäljer inte berättelsen.

Japonský umělec Hideki Iinuma skildrar i sin skulptur Kyllikki dansande vid Tuonela ån. På den andra sidan syns Tuonelas svan. Pro dceru Pohjolas ji musel Lemminkäinen zabít. Fågeln är ren, vit, förtjusande och oskyldig like den unga kvinnan som dansar i ballettträkten. På andra sidan finns en båge, en cittra och Hiisis älg som Lemminkäinen har padl. Där slingrar také en "vattenhuggorm". Herden Märkähattu sköt den i Lemminkäinens börst innan denne hann röra svanen.

Hideki Iinuma (f. 1975) se narodil v Naganu, studoval sochařství v Paříži a nyní žije v Tokiu. Som material till sina verk používá han målat massivt trä, i detta fall cypřiš.

Pohjolas dotter, 2016, Hideki Iinuma

I Kalevala skildras ett muljat misslyckade friarresor. Väinämöinen a Ilmarinen musí oba sin tur implementovat olika hjältedåd när de uppvaktar Pohjolas dötrar. Att de lyckas med dem garantierar dock inte neutsundvis att frierierna lyckas. Louhi, Pohjolas husfru kom på zejména krångliga tägvenske för att ställa till det för männen. Měl dvě dcery, které byly široce známé pro svou inteligenci a krásu. Luftens apparat kan man tänka sig vara till exempel en regnbåge.

Vacker var hon Pohjas jungfru.
Tam seděl na obloze,
Där hon satt och vavde guldtyg
Tyg av guld med silverfransar.

Döttrarna hade také sin ege obilí. Så ger en av dem en ledtråd till Ilmarinen om, hur han ska Klara av att plöja en åker full av huggormar, Lugna Tuones björn, fängsla Manalas vargar och fänga Tuones gädda. Hon skulle vilja bli Ilmarinens fru, zaundo han var en uppriktig, orgetning och flitig smed. Ett av Syskonen stannar kvar på regnbågen för att väva Gyllene kunskapstrådar och livstrådar.

Japonský sochař Hideki Iinuma ztvárnil Pohjolas dotter som stable och valuten, muže Hennes min är sorsen eller lite sur. Použitý materiál Lind som är lätt, mükt och inte spricker, vars yta har har zůstal téměř bez manipulace. Kommer du på, vilka saker a jungfruns famn jsem har kapppling till Kalevala?

Hideki Iinuma (f. 1975) se narodil v Naganu, studoval sochařství v Paříži a nyní žije v Tokiu. Som material till sina verk používá han målat massivt trä, i detta fall lind.

Aino, 2017, Hideki Iinuma

V Kalevale je Aino sestrou Joukahainena, jednoho z hrdinů eposu. Nicméně, Aino není zmíněn v lidové poezii, ze které byla Kalevala založena. Elias Lönnrot, který sestavil Kalevalu, vytvořil postavu z mnoha samostatných úryvků básní a také vytvořil nové ženské křestní jméno pro finštinu, odvozující Aino od Ainokainen.

Joukahainen, „malý syn Laponska“, je poražen Väinämöinenem v soutěži Kouzelné písně a zjistí, že se noří do bahna. Joukahainen se zachrání tím, že své sestře slíbí ruku Väinämöinena. Aino se zděsí, když zjistí, že byla zrazena starému mudrci.

Její matka nechápe Aino pocity a jen se diví, proč dívka pláče. Brzy budou mít v rodině přece velkého mudrce. Zatímco pláče na břehu, Aino vidí služky z Vellama koupat se v jezeře a rozhodne se k nim přidat. Nechává za sebou své plné šaty, brodí se do vody a také se proměňuje ve služku Vellama, jakousi mořskou pannu.

Väinämöinen truchlí nad ztrátou Aina. Veden prorockým snem se vydává vylovit Aino zpět z vod. Mudrc loví lososa, ale nepoznává ho jako Aino a znovu ji ztrácí. Podruhé a naposled.

Nejsem vodní losos,
Ani okoun z nejhlubší vody,
Ale mladá a krásná země,
Sestra mladého Joukahainena,
Po kterém jsi celý život toužil,
Po kom jsi tak dlouho toužil.

Japonský umělec Hideki Iinuma přesně vykreslil okamžik, kdy Aino vystupuje z vod, nese ho královský losos. Její ruka je triumfálně zvednutá. Má na sobě zelené polo tričko s bílým zajícem na přední straně. Ani medvěd, ani vlk, ani liška neodnesli truchlivou zprávu Aino matce, a tak bylo na zajíci, aby zprávu doručil. Poté, co se její matka doslechla o osudu Aino, plakala hořkými slzami a varovala ostatní matky, aby své dcery nezradily proti jejich vůli. Neboť záležitosti lásky nelze vynutit.

Nikdy, ó nešťastné matky, nikdy, dokud tvůj život trvá,
Nikdy nesmíte naléhat na své dcery ani se je pokoušet nutit,
Do manželství, které je odpuzuje, jako mě, ubohá matko,
Marně jsem tak naléhal na svou dceru, a tak jsem pěstoval svou malou holubici.

Hideki Iinuma (narozen 1975) se narodil v Naganu, studoval mimo jiné sochařství v Paříži a nyní žije v Tokiu. Jeho sochy jsou z malovaného masivního dřeva, v tomto případě z pilového dubu.

Ilmarinenova žena, 2017, Hideki Iinuma

Dcery Louhiho žijící v Pohjole byly fantasticky krásné haltija, strážkyně, které seděly na vrcholu duhy a tkaly zlaté a stříbrné nitě. Nejstarší z dcer je nejsamostatnější: sama se rozhoduje, koho si chce vzít, a je Ilmarinenovi rovnocenným partnerem. Ilmarinen je jedním z velkých hrdinů Kalevaly, kovář, který ukoval nebeská tělesa, stejně jako Sampo, úžasný zdroj nekonečné soli, mouky a bohatství.

Mají svatbu v Pohjole a dcera se loučí s rodiči, sestrami a domovem dětství.

Nyní sbohem všemu kolem mě, polím a lesům plodícím bobule,
A květinové okraje cest a vřesoviště porostlá vřesem,
A jezera se stovkou ostrovů a hlubiny, kde plavou powanové,
A krásné kopce s jedlemi a bažinatá půda s břízami.

Japonský umělec Hideki Iinuma zobrazuje Ilmarinenovu manželku jako mladou dívku oděnou v modrých šatech. Pod jejíma nohama jsou symboly vzduchu a vody, orel a velká štika. Odkazují na poslední úkol Ilmarinena, který přišel požádat dívku o ruku. Louhi požadoval, aby Ilmarinen chytil štiku z Tuonely bez smyčky, vlečné sítě nebo náčiní. Dcera Pohjola mu poradila, aby ukoval ohnivého orla. Díky tomu kovář uspěl ve svém úkolu a získal ruku krásné dívky. V Iinumově soše stojí na vrcholu orla s vědoucím výrazem, ruce zkřížené před sebou.

V Kalevale se popis dívky změní, když se usadí v Ilmarinenově domě. Z moudré a krásné panny se stane "kovářova žena, stará a vysmívající se". Jedním z vysvětlení pro to bylo, že Elias Lönnrot, který shromáždil Básně pro Kalevalu, sestavil epos kombinací různých básní. Jako takový by popis mohl být pro postavu převzatou z jiného příběhu. „Kovářovu starou ženu“ postihne strašlivý osud poté, co zapéká kámen do chleba Kullerva, který byl poslán pást dobytek. Při krájení chleba Kullervo zlomí nůž, který je jeho jediným mementem od otce. To už je na trpícího mladíka příliš a na manželku Slaye Ilmarinena pošle smečku rozzuřených bestií.

Hideki Iinuma (narozen 1975) se narodil v Naganu, studoval mimo jiné sochařství v Paříži a nyní žije v Tokiu. Jeho sochy jsou vyrobeny z malovaného masivního dřeva, v tomto případě cypřiše.

Kullervova sestra, 2017, Hideki Iinuma

V Kalevale se Kullervova sestra ztratí v lesích. Tam se bezcílně toulá bez úkrytu nebo směru. V lese narazí na Kullerva, který se sebevědomě chlubí svým bohatstvím a snaží se svést krásnou dívku. Kullervo věří, že si získal krásnou nevěstu, ale k velké hrůze obou mladíků jsou to sourozenci a pokrevní příbuzní. To nakonec oba přiměje ukončit svůj život.

Kullervo říká své matce:

Potom ji k smrti uvrhla,
Ponořila se do zkázy,
Ve zběsilém pěnivém kataraktu,
A uprostřed zuřícího víru.

Japonský umělec Hideki Iinuma vyrábí sochy zobrazující ženy, jejichž modely obvykle nachází na ulicích, v reklamách nebo na obrázcích na sociálních sítích. Sochy zobrazující ženy v Kalevale byly inspirovány sérií výstav Kalevaly umělců Kalevaly. Kullervova sestra je zde zobrazena jako baletka v červených kalhotách, která připomíná spíše tanečnici z východních zemí než světlovlasého mladíka ztraceného v lesích. Dívka vyřezaná z cypřiše nevypadá, že by se chystala ponořit do běsnících peřejí. V ruce má nůž nebo dýku, možná stejné rodinné dědictví, které Kullervo dostal od svého otce.

Hideki Iinuma (narozen 1975) se narodil v Naganu, studoval mimo jiné sochařství v Paříži a nyní žije v Tokiu.

Kyllikki, 2017, Hideki Iinuma

Kyllikki byla známá jako krásná květina Saari. Byla dcerou bohaté rodiny, která milovala tanec a zábavu se svými přáteli. Pohledný Lemminkäinen je mezi saarskými dívkami okamžitě oblíbený, ale Kyllikki o zbídačeného válečného hrdinu nestojí. Lemminkäinen ji donutí jít s ním a chlubí se, že se svým mečem dosáhne velkého bohatství a slávy.

Kyllikki je nejprve naštvaná, že se musí provdat za tak bezvýznamného muže, známého jako Womanizer a válečník. Nakonec však přijme Lemminkäinenův návrh, ale pouze pod podmínkou, že už nepůjde do války. Koneckonců, kdo by přál takové nebezpečí tomu, koho miluje? Ze své strany je připravena vzdát se vesnických tanců.

Ale zanedlouho se Kyllikki omrzí čekáním na svého manžela, který je na rybách, a poruší svůj slib:

V určitý den se stalo, jako obvykle po večerech,
Všechny dívky se setkaly pro radost, na krásném prostoru vřesoviště,
Kyllikki byla první mezi nimi, ona daleko známá Květina Saari.

To Lemminkäinena rozzlobí a vydá se na nebezpečnou cestu do Pohjoly, aby požádal o ruku služebnou Pohja. Tam mu Louhi zadá tři úkoly, každý těžší než ten předchozí. A konečně přichází den, kdy si Kyllikki všimne, že z Lemminkäinenova hřebene kape krev. Stalo se něco strašného. Lemminkäinenova matka odchází za svým synem a hledá kusy svého syna v řece Tuonela. Příběh neříká, co se stane s Kyllikki.

Socha japonského umělce Hideki Iinuma zobrazuje Kyllikki tančící na břehu řeky Tuonela. Na protější straně řeky je vidět Labuť z Tuonely. Zabití labutě bylo jedním z Lemminkäinenových úkolů pro dceru Pohjoly. Pták je čistý, bílý, půvabný a nevinný, podobně jako mladá žena, zobrazená tančí a nosí tutu. Na druhé straně je luk, kantele a los Hiisi zabitý Lemminkäinenem. Nahoře je vidět „vodní had“. Pastýř krav Märkäpaimen ji střelil do Lemminkäinenovy hrudi, než stihl labuť dostat do rukou.

Hideki Iinuma (narozen 1975) se narodil v Naganu, studoval mimo jiné sochařství v Paříži a nyní žije v Tokiu. Jeho sochy jsou vyrobeny z malovaného masivního dřeva, v tomto případě cypřiše.

Pohjolova dcera, 2016, Hideki Iinuma

Kalevala zobrazuje četné neúspěšné cesty za námluvami. Väinämöinen a Ilmarinen se oba pokoušejí dokončit různé hrdinské činy, když se dvoří dcerám Pohjoly. Ale úspěch v těchto skutcích nezaručuje, že jejich cesta bude úspěšná. Louhi, paní z Pohjoly, přišla s strašně těžkými úkoly, jak se mužů zbavit. Měla dvě dcery, které byly proslulé svou inteligencí a krásou po celé říši. Čas tráví sezením na „vzduchovém oblouku“ tkaním nití ze zlata a stříbra. Předpokládá se, že oblouk popisuje mimo jiné duhu.

A spatřil slavnou duhu;
Na oblouku seděla dívka
Jak tkala zlatou látku.
Jak rezonoval stříbrný hřeben.

Dcery měly také vlastní vůli. Jeden z nich tedy Ilmarinenovi radí, jak přežít ze skutků orat pole zmijí, lovit medvěda Tuonela, chytat vlky z Manaly a chytat štiku Tuoni. Přála si být Ilmarinenovou manželkou, protože ho považovala za čestného, ​​úctyhodného a tvrdě pracujícího kováře. Druhá sestra zůstává na své duze, Tká zlaté nitky poznání a života.

Japonský sochař Hideki Iinuma zobrazuje dceru Pohjoly jako neochvějnou a důstojnou, její výraz je však melancholický nebo mírně zasmušilý. Socha je vyrobena z lípy, která je lehká, měkká a nepraská. Povrch dřeva má světlou barvu a zde je téměř celé neopracované. Dívka má na klíně několik předmětů. Můžete říci, které části Kalevaly mají na mysli?

Hideki Iinuma (narozen 1975) se narodil v Naganu, studoval mimo jiné sochařství v Paříži a nyní žije v Tokiu. Jeho sochy jsou z malovaného masivního dřeva, v tomto případě z lípy.

Aino, 2017, Hideki Iinuma

Aino je sestrou Joukahaise, jednoho z epických sagaritů „Kalevala“. Nicméně, Ainot, lidová píseň, na které "Kalevala" byla založena, není zmíněna. Elias Lönnrot, který složil „Kalevala“, postavil postavu Aino z několika samostatných a nesouvislých vět a vytvořil nové finské ženské jméno Aino, odvozené od Ainokainen.

Joukahainene, ten "dar Lappalana" lubab jeho vlastní sestru Väinämöisele manželce, nemůžete se dostat z potopení Sohu, kde byl uvězněn, protože ztratil Väinämöiseleovu vítěznou píseň. Éra Aino ehmatab, kdy slyšela, že má dovoleno přísahat, že je chytrá žena.
Ema nerozumí Aino tundeid, vaid imestab tütre nutu üle. V Suguvõ přichází Suur tark. Na pláži Aino vidí dívky Vellamo plavat ve vodě a rozhodne se k nim přidat. Sundá si peoriid, ponoří se do vody a promění se v dívku Vellamo, jakousi mořskou pannu.

Väinämöinen opouští Ainota a veden svým předchozím snem ho jde chytit zpět z moře. Tark si však neuvědomuje, že tvář chyceného lososa je Aino, a znovu ho ztrácí, tentokrát definitivně.

Nebyl to mořský losos,
Laine Laia avnaida:
Byla jsem panna, mladá dívka,
sestra mladá Joukahaise,
kdo jsi chytil mnoho měsíců,
igatsesid ea põlise.

Socha japonského umělce Hidekiho Iinumy popisuje přesný okamžik, kdy se Aino zvedne z vody s královským bazénem. Ta ruka byla vítězně zvednuta. Má robustní zelené polo tričko s bílým králíkem na hrudi. Karu, lov a reinuvader liška nemohli Aino emale kurba uusit vii, takže to byl králík. Po pohřbu matka hořce plakala a varovala ostatní matky, aby nedávaly své dcery na starost muži. Láska se nedá vynutit.

Ne, Emade sõgedade,
Nevadí
nevzdávej se holky neochotně,
bez ohledu na vlastní dítě
neochotnému muži
jako ma, ema sõgeda,
a mám dceru,
Vypěstoval jsem si vlastní Kanadu!

Hideki Iinuma (1975) se narodil v Naganu, vystudoval umění nájezdníků v Paříži a nyní pracuje v Tokiu. Materiál použitý v mé práci je barevné dřevo, dané v našem dřevě teraveral.

Ilmarise žena, 2017, Hideki Iinuma

Põhjalas elahat Louhi tütred Olid pohádkově krásné víly, kes satusid kuld- a hõbelõngu kududes vikerkaarel. Nejstarší z nich je nejvíce nezávislá na dívkách „Kalevala“: tema juzib ise, s níž je ženatý, Ning je roven Ilmarisega. Ilmarinen je jedním z "Kalevalových" velkých hrdinů, kovář, střední Ning sůl, Jahu a rikkusi mlecí sací mlýn Sampo.
Pulmad se koná v Põhjalas Ning ður se loučí se svými rodiči, õe a domovem dětství.

Buďte všichni v bezpečí:
země a lesy marjadega,
uličky se zlatem,
nõmmed käis kanarbikuga,
järvéd saartega sadade,
süvad salmed siigadega,
kopce s krásnými jedlemi,
körvekäruut kaskedega!

Socha japonského umělce Hideki Iinuma, Ilmarise, žena v modrých šatech, oblečená jako panna. Tema jalge all je symbolem vzduchu a vody, orla a velké štiky. Odkazují na nejnovější výzvu Ilmarise. Louhi požadoval, aby se Ilmarinen nepokoušel chytit štiku Toonela sítí, nevodem nebo jinou pastí. Dcera Põhjala ho požádala, aby označil ohnivého orla. Selle abil sämädis sepal úkol provést Ning ta sai delle krásnou nevěstu. Iinuma sculpturis seisab mõrsja perıs kindla olekuga kotka õlgadel, kääts rinnul kristi.

Popis Põhja nieu se změní na „Kalevalas“, takže když žije v Ilmarise kodus. Targast kaunitarist se nazývá „sepa eite irvihammas“. Záležitost je odůvodněna například tím, že Elias Lönnrot, který sestavil „Kalevala“, spojil různé básně. Aktem by tedy mohl být charakterový juggernaut vytržený z jiného Loo. "Sepa eite" čelí tvrdému osudu poté, co Kullervo, sirotek vyslaný hlídat dobytek, upeče bochník chleba z kamene. Leiba lõigates murrab Kullervo vlastní noa, což je jediná vzpomínka na mého otce. Je příliš mnoho zbavit se špatné minulosti a je příliš špatné zabíjet zlé dívky.

Hideki Iinuma (1975) se narodil v Naganu, vystudoval umění nájezdníků v Paříži a nyní pracuje v Tokiu. Materiál použitý v mé práci je barevné deformované dřevo, v případě cypřiše.

Kullervo õde, 2017, Hideki Iinuma

"Kalevalas" je řečeno, že Kullervo õde ztratil cestu do lesa. Šel tam opatrně a tiše. Zodpovědný byl Kullervo, který hrdě představil vlastní péro a pokusil se zasáhnout krásnou dívku. Kullervo arvab, et ta je prostě krásná žena søde vallutanud, kuid õuduses selgub pro oba, a nad je sugalased, õde a vend. Proto oba berou endalt laim elu.

Kullervo říká Emě:

Tady k němu přišla smrt,
blížila se školní hodina
V tvém řvoucím polibku,
v hořícím víru.

Japonský umělec Hideki Iinuma vytváří dřevěné sochy zobrazující ženy, pro které obvykle nachází modely na ulici, v reklamách nebo na obrázcích na sociálních sítích. Sochy prezentované ženami „Kalevala“ byly inspirovány sérií výstav Kalevala Seltsi Kunstnike Kalevala. Kullervo õde se prezentuje jako balerína s červenými kalhotami, která připomíná spíše orientální tanečnice než ztracený plátěný kabát Metsa. Cypressist voolitud girl nevypadá, že by brzy skočila do hučícího bazénu. Dívka drží nůž nebo tašku, možná stejné rodinné poklady, které Kullervo dostal od svého vlastního otce.

Hideki Iinuma (1975) se narodil v Naganu, vystudoval umění nájezdníků v Paříži a nyní pracuje v Tokiu.

Kyllikki, 2017, Hideki Iinuma

Saare nazvala Kylliki krásnou květinou. Byla to rodinná dívka, která ráda tančila a bavila se s přáteli. Krásné Lemminkäinen ajab Saare tärkükite pead segamini, kuid Kyllikit viz vaene säjasangar není pobavený. Lemminkäinen ho přemluví, aby šel s ním, a slíbí, že díky vlastnímu meči získá své bohatství a slávu.
Kyllikkimu zpočátku vadí, že Temas musí být muž s důležitou výhodou, žena, která rozesmívá ženy, a žena, která je dobrý muž. Nakonec ale souhlasím s Lemminkäiseho oblekem. Podmínkou je, že muž už nesmí bojovat, protože nikdo nechce, aby se zranil někdo blízký. Sám Kyllikki je připraven vzdát se tanečních kostýmů.

Kyllikkil se však při čekání na muže v rybě nudí a poruší svůj slib:

Juba v jeden den,
večer před časem,
piigad pilgarit pidasid,
kudrnatý kargelesid
salu serval, saare rannal,
s těmi krásnými,
Dost všeho,
Ostrov by byl nejluxusnější.

Viz ajab Lemminkäise marru a ta goitti Põhjalasse perorhitule retkele Põhja neidu kosima. Louhi mu dává tři stále těžší úkoly. Ning soi saabub päv, mil Kyllikki märkäb et Lemminkäise harjast tilgub verd. Stalo se něco špatného. Matka mazlíčka jde za svým synem a svléká se. Co se děje v Kyllikkis, to není to, co příběh říká.

Japonský umělec Hideki Iinuma skulptuur juaciab Kyllikkit tantsimas Toonela Jõe kaldal. Teisel pool jõge paistab Toonela luik. Chcete-li získat Põhja neiu endule oleks Lemminkäisel koleni Luik don't kill. Lind je čistá, bílá, atraktivní a půvabná Noor žena tančící v baletním kostýmu. Teisel pool je vibu, kannel a Lemminkäise pool maha lastud Hiie hirv. Üleval vingerdab „veerästik“. Selle počítal Lemminkäinele Rinda Märgakaapu zařval, než se Lemminkäinen stačil dotknout pružiny.

Hideki Iinuma (1975) se narodil v Naganu, vystudoval umění nájezdníků v Paříži a nyní pracuje v Tokiu. Materiál použitý v mé práci je barevné deformované dřevo, v případě cypřiše.

Severní dcera, 2016, Hideki Iinuma

"Kalevalas" je popisován jako neúspěšné námluvy. Aby Väinämöinen a Ilmarinen navrhli, provedli každý jiný akt síly. Úspěch hrdiny stále nezaručoval opakování představení. Louhi, Põhjala emand, vymyslel obzvláště složité úkoly, jak zničit muže. Měl dvě dcery, které byly proslulé svou moudrostí a krásou. Nad istusid „õhu looga peal” kuld- a hõbelõngu kududes. Ëhu looga all je pravděpodobně určeno pro rainbow.

Sedět se vzduchem na kládě,
nebe s obloukem kumendas,
plátno ze zlata, které jsi utkal,
hõbekirju byl zaznamenán.

Tütardel Olid ka omad tahtmised. Andis jeden z nich tedy radí Ilmaris, jak se vypořádat s ussipõllu s orbou, Toonelou s neplodným a manalským krotením honiče a Toonelou s chytáním štik. Dívka chtěla mít za manželku Ilmarise, protože to byl také poctivý, slušný a pracovitý kovář. Teine õde jai Vikerkaare peale kuldseid tarkuse- a elulõngasid kudama.

Japonská sochařka Hideki Iinuma je žena z Põhjaly, tvrdohlavá a zvrácená, ale výraz její tváře je smutný nebo mírně chladný. Použitým materiálem je lehké, měkké a nepopraskané lipové dřevo se světlým povrchem téměř bez úpravy. Uhodnete, která píseň "Kalevala" má dívka v náručí?

Hideki Iinuma (1975) se narodil v Naganu, vystudoval umění nájezdníků v Paříži a nyní pracuje v Tokiu. Materiál použitý v mé práci je barevné lipové dřevo, uvedené v práci.

Aino, 2017, Hideki Iinuma

В Калевале Айно – сестра одного из героев книги Youkakhainena. В лежаних в основе Калевалы народных стихотворениях Айно не месяцеваться. Elias Lönnrot, který sbíral Kalevalu, vytvořil postavu z několika úryvků básní a vytvořil tak nové finské ženské jméno - Айно.
Пообещав свой сестру в жёны Вяйнямойнену, Йоукахайнен или "худощавытнй лаполанй лапланендут я в болоте. Там он продажа, проиграв певческий конкурс Вяйнямойнену. Aino se zděsila, když slyšela, že jí slíbili manželku starému kouzelníkovi.

Мать не производите чувства Айно a удивлияться слезам дочери. Ведь к роду прибавится величий заклинател! Айно плачет на берегу, видит плащущихських воде русалок Vellamo и решеат частья Svlékne své luxusní oblečení, vstoupí do vody a promění se v mořskou pannu Vellamo.

Вяйнямойнен скорбит об утрате Айно и после вещего сна решеят выловить ея тьрабабаа. Заклинател не знает выволленной рибе Aino a znovu to ztratí. Toto je poslední čas.

Nejsem stejné moře
И не окун вод глубоких:
Jsem mladá dívka
Йоукахайнена сестрица;
Hledal jsi mě tak dlouho
И желал в течение жизни.

Japonský umělec Hideki Iinuma popisuje ve své soše přesně tento okamžik, kdy Aino vystupuje z vody na královský trůn. Její ruka je vítězně zvednutá. Má na sobě zelené polo s bílým zajícem na přední straně. Medvěd, vlk a liška nechtěli smutnou zprávu Aino matce přinést, a tak úkol dostal králík. Když se matka dozvěděla smutnou zprávu, rozplakala se a varovala ostatní matky, aby si své dcery nebraly proti své vůli. Lásku si přeci nemůžete vynutit.

Hmota! Вы не качайте
Nikdy v průběhu života
В колыбели ваших дочек,
Не воспитывайте деток,
násilně se oženit,
Как, бедняжка, я качала
В колыбели мой дочку,
Дорогого мне цыпленка!

Hideki Iinuma (1975) se narodil v Naganu, vystudoval sochařství mimo jiné v Paříži, nyní žije v Tokiu. Jako materiál pro svou tvorbu používá malované masivní dřevo, v tomto případě ostrý dub. Díla přivezená z muzejního centra „Sinkka“, z japonsko-německo-finské výstavy roku 2018 pod názvem „Echoes of Time“, která byla zařazena do výstavního cyklu společnosti Kalevaly Artists' Society „Kalevala“.

ЖЕНА ИЛЬМАРИНЕНА, 2017, Hideki Iinuma

Живущие в Poхёле дочери Louhi byly pohádkově krásné víly, které seděly na duze a tkaly ze zlatých a stříbrných nití. Nejstarší z nich byla na dívkách nejvíce nezávislá: sama rozhoduje, koho si vezme, a je rovna svému manželovi Ilmarinenovi. Ilmarinen – jeden z velkých hrdinů Kalevaly, kovář, který koval nebeská těla a kouzelný mlýn Sampo, který mele sůl, mouku a bohatství.

Svatba se slaví v Pokhyole a dcera se loučí se svými rodiči, sestrami a domovem dětství.

Pozdrav všem na rozloučenou:

Лесу, ягодам, землице,
Na všechny pastviny s květinami,
Tobě, celé trávě a polím,
Tobě, jezera s ostrovy,
Вам, глубокие проливы,
Tobě, kopce a borové háje,
Вам, овраги и березы!

Japonský sochař Hideki Iinuma zobrazuje Ilmarineninu manželku jako dívku oblečenou v modrém. Pod nohama má vzduchová a vodní znamení: orel a velká štika. Symbolizují poslední zkoušku Ilmarinena, který se přišel oženit. Лоухи протеровала что Ильмаринен выловил пику из Туонелы без нетей, невода илиротырур Дочь Похёолы посоветовала ему сковать огненного орла. S jeho pomocí se kováři s úkolem vypořádali a získal krásnou nevěstu. V soše Iinuma stojí na ramenou orla s velmi znalým pohledem a ruce má zkřížené na hrudi.

V Kalevale se popis dívky změní poté, co vstoupí do Ilmarinenina domu. Из мудрой девушки se stává "кузнечихой для обиды". Vysvětluje se to například tím, že Elias Lönnrot, který sbíral Kalevalu, spojil různé verše do jednoho. То есть речь идёт как бы о герое из другие истории. "Кузнечихе" dostane těžkou ruku, když upeče chléb s kamenem uprostřed kullervského dobytka. Když Kullervo krájí chleba, zlomí nůž o kámen, což je jediná vzpomínka na jeho otce. Для мальчика с техилоской стубой это уже чересчур и on он он вылых прихенулитников убженитников

Hideki Iinuma (1975) se narodil v Naganu, vystudoval sochařství mimo jiné v Paříži, nyní žije v Tokiu. Jako materiál pro svá díla používá malované celé dřevo, v tomto případě cypřiš.

SESTRA KULLERVO, 2017, Hideki Iinuma

V Kalevale se říká, že sestra Kullervo se ztratila v lese. Там она бродила bez ochrany a bez účelu. Potkává Kullerva, který jí vypráví o jejím bohatství a snaží se ji svést. Kullervo si myslí, že prostě vlastnil krásnou ženu, ale k hrůze obou se ukázalo, že jsou příbuzní, bratr a sestra. Nakonec tedy oba spěchali zemřít.

Kullervo říká své matce:

Там нашла себе кончину,
Обрела себе хибигель
Přímo v pěně vodopádu,
V této ohnivé propasti.

Japonský sochař Hideki Iinuma vytváří ženské sochy ze dřeva. Modelky se běžně vyskytují na ulici, v reklamě nebo na fotkách na sociálních sítích. K vytvoření soch žen z Kalevaly se umělec inspiroval sérií výstav Kalevaly Artists Association "Kalevala." Sestra Kullervo je zobrazena jako baletka v červených kalhotách, která vypadá spíše jako orientální tanečnice než světlovlasá dívka ztracená v lese. Nevypadá to, že by se dívka oholená od cypřiše chystala ponořit do pěny vodopádu. У нее в руке нож, можно, та самая семейная реликвия, kterou Kullervo dostal od svého otce.

Hideki Iinuma (1975) se narodil v Naganu, vystudoval sochařství mimo jiné v Paříži, nyní žije v Tokiu.

КЮЛЛИККИ, 2017, Hideki Iinuma

Květiny nazval Saari nejkrásnější květinou. Pocházela z bohaté rodiny, ráda tančila a bavila se s přáteli. Simpatichny Lemminkäinen dobyl dívky Saari, ale Küllikki se o nebohého vojáka nezajímal. Lemminkäinen si ji vezme s sebou a chlubí se, že se svým mečem získal bohatství a slávu.

Küllikki je zprvu naštvaná, že se stala manželkou zbytečného muže, který rozesmívá ženy a vojáky. Nakonec souhlasí, že si Lemminkäinena vezme, ale s podmínkou, že už nebude bojovat. A skutečně, kdo by chtěl svého oblíbence vystavit takovému nebezpečí. Ona sama je připravena odmítnout tanec.

Все же Кюлликки je unavená z čekání na manžela s rybařením a poruší tento slib:

Как в один из дней прекрасных
Uvízl jen soumrak,
В пляс красавицы пустились
Na okraji lesního trávníku,
Na поляночке прекрасной.
Кюлликки ведёт пласуний,
Цвет главурленный на Саари.

Lemminkäinen se naštval a odjel na nebezpečnou cestu do Pohjyolu, aby si vzal dívku z Pohjyolu. Baník mu zadá tři úkoly, z nichž jeden je těžší než druhý. Pak přišel den, kdy si Küllikki všimla, že z vlasové linie Lemmingkäinena teče krev – tak se stalo něco strašného. Matka Lemminkäinena jde za svým synem a sbírá jeho kousky z toku Tunelů. История умалчивает о том что что человек с Кюлликки.

Японский кулптор Хидеки Иинума из своей скулптуре изображдения Кюлликки тащейтуре На другие страница виден лебедь Туонелы. Lemminkyaneny musel zabít labuť, aby získal dívku Pokhyol. Pták je čistý, bílý, elegantní a nevinný, jako dívka tančící v baletních šatech. На другие страница лук, гусли, и лос Хийси, сараженный Лемминкяиненом. Nahoře se svíjí „vodní had“. Její pastýř v mokrém klobouku šťouchal Lemminkainenu do hrudi, dokud se mu nepodařilo dostat k labuti.

Hideki Iinuma (1975) se narodil v Naganu, vystudoval sochařství mimo jiné v Paříži, nyní žije v Tokiu. Jako materiál pro svá díla používá malované celé dřevo, v tomto případě cypřiš.

ДОЧЬ ПОХЪЁЛЫ, 2017, Хидеки Иинума

V Kalevale je popsáno mnoho neúspěšných výletů za nevěstou. Вяйнямойнену a Ильмаринену se museli střídat, aby spáchali různé činy, aby dosáhli dispozice Pokhyolovy dcery. A přesto jejich úspěch nezaručoval, že se sňatek uskuteční. Лоухи, hostitelka Poхёолы, придумувала сольнейшие задания для мужчин. Měla dvě dcery, které byly známé svou inteligencí a krásou. Seděli „na vzdušném oblouku“ a tkali ze zlatých a stříbrných nití. Воздушной дугой byl považován například za duhu.

Вот стоит дуга на небе,
На дуге сидит девица,
Nosíš zlaté šaty,
Všechno je pokryto stříbrem,

Moje dcery měly také své preference. Так одна из них дала Ильмаринену попгукку, как вспахать змеиное поле, пойемонть Маналы и рыбу из рекі Туони. Chtěla se stát Ilmarinenovou manželkou, protože byl poctivý, poctivý a pracovitý kovář. Druhá sestra zůstala, aby tkala zlaté nitky poznání a života.

Japonský sochař Hideki Iinuma zobrazuje dceru zesnulého Sebevědomého a majestátního, ale její výraz je smutný nebo mírně ponurý. Jako materiál byla použita lehká, měkká a nepopraskaná lipa, jejíž světlý povrch byl ponechán téměř bez úpravy. Можеши ли придумать, к чему из Калевалы предметические находящиеся другивуи?

Hideki Iinuma (1975) se narodil v Naganu, vystudoval sochařství mimo jiné v Paříži, nyní žije v Tokiu. Jako materiál pro svou práci používá celý namalovaný strom, v tomto případě vlajku.